Texty
27.2. 2008 od Králíček
D BÍLEJ SNÍH
D A7Bílej sníh ten a vítr, bílej sníh, ten a vítr,
D A7 D
ten mýho tátu každej den připomíná.
D A7 D
Když vítr se zmítá a buší do oken,
G D
a sníh kolem lítá, mě všechno táhne ven,
G D
tam do hor směrem severním, kde ledová je pláň,
A7 D
kde tátu s jeho spřežením, teď kreje bílá stráň.
Tam místo stromů k nebi ční pahejly a kamení,
a stovky mil nekonečný a žádný stavení,
jen vítr šlehá do očí, do tváří pálí mráz,
a jinovatka v obočí a kolem z ledů hráz.
D D7 G
r. Jen stín kopců v dáli a vítr co pálí,
D v A7 D
ten mýho tátu každej den připomíná.
Bílej sníh ………
Pět psů jedny saně a před ním dvěstě mil,
tak do tý bílý pláně můj táta vyrazil,
jen pár vyjetejch kolejí zbylo tenkrát po saních,
ty zbytky jeho šépějí však brzo přikryl sníh.
A od tý doby sedmkrát už přešel štědrej den,
ten večer chodím pozdě spát a k ránu mívám sen,
že až ze stromů sejde sníh a ledy začnou tát,
pak jako tenkrát ve dveřích můj táta bude stát.
Zpět
